Byt,  Časopis,  Dům

Z Bruselu se žene „zelená pohroma“

V souladu s již přijatou iniciativou Zelená dohoda pro Evropu (anglicky European Green Deal) a pod značným tlakem zelené lobby připravuje v těchto dnech Evropská komise hned celou baráž návrhů novelizovaných energetických směrnic (EPBD, EED, RED). Každá z těchto směrnic se nějakým způsobem dotkne majitelů domů, ovšem zdaleka nejvíc to bude platit pro směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která by mohla mít nedozírné následky pro každého z nás, poté co bude transponována do vnitrostátního zákonodárství.   

Zatím máme k dispozici pouze neoficiální „uniklou“ verzi směrnice EPBD, která je však nanejvýš alarmující. Směrnice především vůbec nerespektuje tzv. princip subsidiarity, podle kterého by unijní orgány neměly zasahovat do záležitostí přináležejících pravomocím jednotlivých členských zemí. Přestože směrnice byla právě z tohoto důvodu opakovaně odmítnuta tzv. Regulatory Scrutiny Board (RSB), což je jakási bruselská obdoba Legislativní rady vlády, Evropská komise už vymýšlí trik, jak toto stanovisko obejít. Nejproblematičtější body v návrhu směrnice:

  • Zdaleka nejzávažnější je snaha Bruselu o nové zavedení tzv. minimálních standardů energetické náročnosti (MEPS) a to pro veškeré budovy (tedy i ty stávající), což neznamená nic jiného, než že každý dům (vyjmuty jsou pouze církevní stavby, rekreační objekty či památkově chráněné domy nebo domy tvořící chráněnou památkovou krajinu, a to pouze za určitých okolností) bude muset k určitému datu splňovat předepsaný min. energetický standard. Pokud toho nebude docíleno, nebude smět majitel dům či bytovou jednotku prodat či pronajmout! Pouze s výjimkou, že tuto zátěž na sebe vezme kupující, který se bude muset zavázat, že do 3 let uvede budovu do odpovídajícího energetického stavu k datu prodeje.

V článku 7a návrhu směrnice se uvádí:

Článek 7a

Minimální normy energetické náročnosti

1.  Každý členský stát stanoví minimální normy energetické náročnosti, které povedou k renovaci stávajících budov.

Vnitrostátní minimální normy energetické náročnosti se navrhují s ohledem na dosažení vnitrostátních cílů obsažených v akčním plánu členského státu pro renovaci budov a na přeměnu vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

Normy budou uplatněny nejpozději od roku 2027. Do roku [2035] se na celý národní fond budou vztahovat minimální normy energetické náročnosti.

Pro případ činžovních domů návrh v článku 7a, odst. 3. uvádí:

Členské státy zajistí, aby bytové domy:

(a) po [1. lednu 2030] dosáhly alespoň třídy energetické náročnosti [E];

(b) po [1. lednu 2035] dosáhly alespoň třídy energetické náročnosti [D];

(c) po [1. lednu 2040] dosáhly alespoň třídy energetické náročnosti [C]

  • Návrh předpokládá zavedení společného evropského rámce pro tzv. pasport renovace budovy (pozn. každé budovy).
  • Od 1. ledna 2030 by všechny nové budovy měly být budovami s nulovými emisemiZEB (zero emmission buildings). Dále se už nepočítá s budovami s téměř nulovou spotřebou – nZEB (nearly zero-energy buildings).

Průkaz energetické náročnosti budovy (anglická zkr. EPC) má platit (pouze) 5 let a měl by být předložen vždy při prodeji budovy, jejím pronájmu nebo po větší rekonstrukci. Lze předpokládat, že v Česku bude dosud platná výjimka z povinnosti majitele obstarat si PENB v případě domů kolaudovaných před rokem 1947 zrušena.

To je pouze neúplný výčet nových pravidel, které novelizovaná směrnice EPBD požaduje. Obdobně by se dalo pokračovat i s dalšími směrnicemi, které úředníci Evropské komise připravují. V Občanském sdružení majitelů domů a bytů (OSMD) nyní intenzivně komunikujeme s naší mezinárodní organizací majitelů domů (UIPI), zejména ve snaze upozornit na situaci v České republice a také zprostředkovat kontakty na významné hráče, kteří budou rozhodovat o konečném znění těchto nařízení. Jedno je jisté. Pokud se klimatické lobby podaří protlačit většinu ze svých nápadů přinese to kolosální dopady do života nejen nás majitelů domů, ale doslova celé společnosti. Může to snadno vést k vyřazení statisíců bytů z trhu a k masivnímu úbytku nabídky nájemního bydlení se všemi důsledky, které z toho plynou. Nehledě na devalvaci hodnoty našich nemovitostí a zoufalství a zničené životy jejich majitelů. Kam taková politika vede, lze ukázat na přikladu Francie, kde před časem schválili nový „klimatický zákon“ včetně zákazu zvyšování nájemného v případě budov s nízkou energetickou účinností od roku 2021, pokračujíce zákazem jejich pronájmu od roku 2023 a konče povinností renovovat všechny nejvíce energeticky náročné budovy od roku 2028.

Naopak ukázkou racionálního přístupu je postoj Senátu ČR k materiálu s  názvem „Sdělení komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů – Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“. Senát svoje stanovisko vyjádřil ve svém usnesení č. 102 ze dne 27. 01. 2021, kde mimo jiné zdůraznil, že majitele budov nelze nutit k provádění energetických renovací. Tlak na provedení renovace má být využit pouze v případě, když budova nesplňuje například základní hygienické nebo bezpečnostní normy. Senát je toho názoru, že renovace budovy nelze omezovat pouze na energetické renovace. Evropská komise již oznámila, že oficiální návrh směrnice EPBD představí v úterý 14. prosince 2021. OSMD bude i nadále bedlivě sledovat vývoj v této oblasti a intervenovat ve prospěch členů našeho sdružení.

Ing. Milan Krček

Předseda Občanského sdružení majitelů domů
www.osmd.cz

Ilustrační foto: Shutterstock